Řepka zkáza krajiny?

10.05.2020

Žluté lány řepky jsou znovu denní realitou. Vídáme je podél cest a všude v krajině. Mohou za to výhodné ekonomické dotace. Pojďme se podívat, jaké důsledky nadměrné pěstování kvůli biopalivům má na poli zemědělství.

Pěstování řepky, ale i obilí a kukuřice, pro výrobu biopaliv vysává z půdy živiny, zabíjí zvířata a zamořuje přírodu chemickými látkami. Intenzivní pěstování technických plodin navíc vysušuje krajinu. Měníme tak půdu v polopoušť. Zrušení podpory biopaliv, která jsou nejen ekonomickou, ale i ekologickou přítěží, znamená důležitý první krok. Právě pěstování řepky, z níž se vyrábí bionafta povinně přidávaná do klasické nafty, má nejhorší dopad na naši přírodu i zdraví lidí, kteří bydlí v blízkosti řepkových polí.

Řepka se v minulosti pěstovala jako olejnina, schopná poskytnout dobrý výnos i v méně úrodných zemědělských oblastech, kde se například slunečnici nedařilo. Díky dnešní vysoké ceně řepkového semene způsobené povinným přimícháváním tzv. bionafty "MEŘO" (metylester řepkového oleje) do nafty, se řepka intenzivně pěstuje i v teplejších oblastech. Pro ty ovšem není kvůli vysokému výskytu škůdců určena, navíc s podstatně kratšími přestávkami v pěstování. V důsledku toho se přemnožují škůdci, kteří neškodí pouze na řepce, ale i na dalších plodinách a jejich populace jsou kvůli nadměrné aplikaci insekticidů již mnohdy resistentní proti přípravkům k jejich omezení. Takže se stává, že po aplikaci je porost dále požírán a uhyne pouze užitečný hmyz, pro který je velký lán řepky neodolatelným lákadlem. To je právě případ Jihomoravského kraje.

Celý článek na: https://soska.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=751197